Úterý 04.07.2006

<< předchozí den následující >>

Ráno po snídani jsme opět vyrazili do města a do obchodu pro doplnění zásob a něco na zub. Vzhledem k tomu, že jsme se měli do 12 hodin vystěhovat, tak jsme si šli do kempu sbalit věci a stan. Domluvili jsme se, že budeme pokračovat do 74 km vzdáleného většího města Karlstad. A abychom něco ušetřili, tak jsme chtěli jet stopem. Vyrazili jsme tedy pěšky na okraj Åmålu, na silnici, vedoucí do Karlstadu. Z kempu to bylo tak 5 km, takže jsme si s batohy na zádech trochu mákli. Stoupli jsme si na kraj silnice, na papír napsali „Karlstad“ a čekali. Rubi stopoval asi hodinu, ale nikdo nezastavil, jenom se občas lidé v kolemjedoucích autech divně dívali. Pak jsem to šel zkusit já a za 5 minut nám zastavilo postarší Audi 80 se švédským Turkem za volantem, který uměl pouze švédsky. Řekl nám, že nás sveze, ale jen asi do městečka 25 km od Karlstadu vzdáleného, protože tam končí jeho cesta. Souhlasili jsme a vyrazili. Při jízdě jsme se pokoušeli o vzájemnou komunikaci, která ale byla slabší, protože jsme téměř neuměli švédsky. Mně se ale podařilo pochytit pár slovíček, takže jsem aspoň částečně chápal jeho věty. Brzy jsme dorazili do cílového městečka Grums, kde nás vysadil na autobusové zastávce, proto jsme se rozhodli zbytek cesty absolvovat autobusem, který jel za 10 minut a přišel nás na 37 SEK, což bylo vzhledem k vzdálenosti víc, než jsme čekali. Po chvíli jsme dojeli do Karlstadu, kde jsme si zanechali batohy v úschovně a opět na chvíli zasedli do internetové kavárny na nádraží a využili kredit, který nám ještě zbýval z kavárny v Göteborgu, protože tyto kavárny na nádražích vlastní stejná společnost. Potom jsme se vydali na obchůzku města a vyzkoušeli jsme i místní zmrzlinu, kde nás 2 klasické kopečky vyšly na 16 SEK. Obsluhující slečna byla mile překvapena, když jsme ji švédsky poděkovali. Poté jsme si šli prohlédnout centrum a pak projít parky a najít nějaké vhodné místo pro náš stan. Prošli jsme celé město, abychom si jej pořádně prohlédli a zaujali nás místní obyvatelé (obyvatelky tedy především), kteří se chodí v hojných počtech opalovat k řece, která městem protéká, což je u nás jev poněkud neobvyklý. Po procházce jsme se vrátili zpět na nádraží, abychom si zde vyzvedli naše batohy a vyrazili jsme na předem vytipované místo ke stanování, které se nacházelo na ostrůvku v řece. Rozhodli jsme se uvařit večeři a to poprvé na našem plynovém vařiči. Vaření proběhlo rychle a bez problémů, s vařičem jsme byli maximálně spokojeni. Ještě pár pohledů na kolemjdoucí, jak hledí na náš stan (na který jsme, jako již tradičně, vyvěsili českou vlajku) a šli jsme spát, protože nás čekal náročný den.

Tip dne

Po Švédsku se nedá moc jezdit stopem.

Navštívená místa

Åmål, Karlstad

<< předchozí den následující >>